|
|
Determination of titanium dioxide nanoparticles in personal care products
Košík, Juraj ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
The following master thesis deals with extraction of titanium dioxide nanoparticles (TiO2 NPs) from consumer care products, concretely sunscreens, and subsequent characterization of these particles. TiO2 nanoparticles are present in an increasing number of commercially available products. Therefore, there is an increasing need to evaluate the potential fate and indirect exposure of TiO2 NPs of different sizes and shapes and investigate their entire life cycle. Feasibility of using ultrafiltration and ultracentrifugation as an extraction method were investigated. Two extraction method for extracting TiO2 nanoparticles were developed and applied to sunscreen samples. Extracted particles can be used for ecotoxicological and mesocosmos experiments. Secondly, size of extracted particles was determined using dynamic light scattering (DLS) and transmission electron microscopy (TEM).
|
|
|
Využití rozptylových technik při studiu denaturace proteinů
Köbölová, Klaudia ; Kalina, Michal (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na overenie využitia rozptylových techník na štúdium denaturácie proteínov. Teoretická časť je venovaná proteínom a ich vlastnostiam, popisu procesu denaturácie a zoznámenie sa s technikami rozptylu svetla. V experimentálnej časti práce boli skúmané denaturačné účinky štyroch vybraných denaturačných činidiel – močoviny, guanidínium hydrochloridu, dodecylsíranu sodného, síranu meďnatého – na dvoch modelových enzýmoch: lipáza a lyzozým. Denaturačné účinky týchto denaturantov boli študované metódou dynamického rozptylu svetla (DLS). Na opis zmeny vo veľkosti častíc počas denaturácie bol používaný Z-priemer, objemový stred a intenzitná distribúcia, ktoré boli stanovené touto metódou. Všetky testované chemické látky vyvolávali zmenu vo veľkosti enzýmoch. Táto zmena je predpokladaná ako známka denaturácie proteínov. So zvyšujúcou koncentráciou denaturantov sa zvýšil aj účinok denaturácie. Čím viac boli rozvinuté polypeptidové reťazce, tým viac rástla ich intenzita rozptylu. DLS je vďaka svojej citlivosti na odlišné veľkosti častíc vhodnou metódou na stanovenie degradačných zmien v proteíne.
|
|
|
Příprava a charakterizace quatsomů
Havlíčková, Anna ; Szabová, Jana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací quatsomů a jim podobných vezikulárních systémů. Příprava spočívala v navážení ekvimolárního množství sterolu a tenzidu, hydrataci deionizovanou vodou a následné sonifikaci ultrazvukovou sondou s energií 5, 10 a 15 kJ. V této práci byly připraveny dva typy quatsomů, první obsahovaly cholesterol a cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a druhé se skládaly z cholesterolu a karbethopendecinium bromidu (Septonex). Pro oba typy byla na základě měření turbidity, vizuálního pozorování a analýzy dynamického i elektroforetického rozptylu světla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ. Dále bylo zjištěno, že pozorované vlastnosti byly konstantní od 7. dne od sonifikace. Kromě quatsomů byly připraveny také jim podobné vezikuly, které obsahovaly tenzid ve formě sulfátové soli. Opět byly připraveny dva typy, kdy první obsahoval dodecylsulfát sodný (SDS) a cholesterol, druhý tetradecylsulfát sodný (STS) a cholesterol. Na základě stejného měření jako u quatsomů byla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ pro oba typy vezikul. Dále byly připraveny směsi s různým poměrem cholesterolu a daného tenzidu, u kterých byl sledován vliv přídavku cholesterolu. Analýza těchto směsí byla provedena stejnými metodami jako analýza quatsomů.
|
|
|
Studium protektivního účinku 3-hydroxybutyrátu a jeho derivátů
Černá, Klára ; Smilek, Jiří (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je studium chemických chaperonů, jakožto ochranných látek enzymů před denaturačními procesy. V experimentální části práce byly zkoumány protektivní účinky pěti vybraných potenciálních protektivních látek – derivátů 3-hydroxybutyrátu – na dvou modelových enzymech: lipáze a lysozymu. Protektivní účinky potenciálních chemických chaperonů byly zkoumány metodou dynamického rozptylu světla (DLS), kterou byla stanovována distribuce velikosti vznikajících agregátů lipázy v závislosti na teplotě při tepelně indukované denaturaci. Dále byla použita diferenciální kompenzační kalorimetrie (DSC), kterou byla stanovena teplota denaturace lysozymu v přítomnosti nebo nepřítomnosti potenciálně protektivních látek. Posledním parametrem bylo stanovení vlivu potenciálně protektivních látek při různých koncentracích na katalytickou aktivitu lipázy a stanovení residuální aktivity lipázy po aplikaci dvou denaturačních faktorů – zvýšené teploty a mražení. Ze všech testovaných strukturních analogů 3-hydroxybutyrátu byl nejvyšší protektivní efekt (stabilizace molekuly enzymu) pozorován u jantaranu, který disponuje dvěma karboxylovými skupinami. Naopak 1,3-butandiol nevykázal prakticky žádnou protektivní účinnost, což dokazuje, že přítomnost karboxylové skupiny je pro protektivní účinek zcela zásadní. Nízká protektivní účinnost butyrátu dále naznačuje, že je nezbytné, aby efektivní protektant kromě karboxylové skupiny obsahoval i další funkční skupinu – ať už karboxylovou nebo hydroxylovou. Výraznější protektivní účinek byl pozorován u 3-hydroxybutyrátu, než-li u 2-hydroxybutyrátu. Je zajímavé, že efektivní protektanty zároveň při vyšších koncentracích výrazně inhibují enzymovou aktivitu modelového enzymu, což pravděpodobně souvisí se solvatací a konformací proteinu v přítomnosti protektantů a dostupností aktivního místa pro substrát.
|
|
|
Příprava a charakterizace quatsomů
Havlíčková, Anna ; Szabová, Jana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací quatsomů a jim podobných vezikulárních systémů. Příprava spočívala v navážení ekvimolárního množství sterolu a tenzidu, hydrataci deionizovanou vodou a následné sonifikaci ultrazvukovou sondou s energií 5, 10 a 15 kJ. V této práci byly připraveny dva typy quatsomů, první obsahovaly cholesterol a cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a druhé se skládaly z cholesterolu a karbethopendecinium bromidu (Septonex). Pro oba typy byla na základě měření turbidity, vizuálního pozorování a analýzy dynamického i elektroforetického rozptylu světla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ. Dále bylo zjištěno, že pozorované vlastnosti byly konstantní od 7. dne od sonifikace. Kromě quatsomů byly připraveny také jim podobné vezikuly, které obsahovaly tenzid ve formě sulfátové soli. Opět byly připraveny dva typy, kdy první obsahoval dodecylsulfát sodný (SDS) a cholesterol, druhý tetradecylsulfát sodný (STS) a cholesterol. Na základě stejného měření jako u quatsomů byla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ pro oba typy vezikul. Dále byly připraveny směsi s různým poměrem cholesterolu a daného tenzidu, u kterých byl sledován vliv přídavku cholesterolu. Analýza těchto směsí byla provedena stejnými metodami jako analýza quatsomů.
|
|
|
Stability of controlled drug release systems based on plasticized starch
Zhukouskaya, Hanna ; Štěpánek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrubý, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na výzkum stability systémů pro řízené uvolňování léčiv na bázi sloužící nosičem směsi plastifikovaného škrobu a polykaprolaktonu (TPS/PCL). Jako modelové léčivo bylo použito antibiotikum vankomycin, jehož uvolňování z TPS/PCL pelet do vodného prostředí bylo sledováno UV-spektroskopií, a získané časové závislosti byly popsány jednoduchým kinetickým modelem. Kromě toho bylo studováno současné uvolňování částic škrobu do okolní kapalné fáze pomocí statického a dynamického rozptylu světla, a zároveň i transmisní elektronové mikroskopie (TEM), s cílem získaní informace o stabilitě biodegradabilní matrice a o struktuře produktů rozkladu pelet v nanoměřítku. Klíčová slova: vankomycin, škrob, systém pro dopravu léčiv, polykaprolakton, uvolňování částic, dynamický rozptyl světla, statický rozptyl světla
|
|
|
Využití rozptylových technik při studiu denaturace proteinů
Köbölová, Klaudia ; Kalina, Michal (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na overenie využitia rozptylových techník na štúdium denaturácie proteínov. Teoretická časť je venovaná proteínom a ich vlastnostiam, popisu procesu denaturácie a zoznámenie sa s technikami rozptylu svetla. V experimentálnej časti práce boli skúmané denaturačné účinky štyroch vybraných denaturačných činidiel – močoviny, guanidínium hydrochloridu, dodecylsíranu sodného, síranu meďnatého – na dvoch modelových enzýmoch: lipáza a lyzozým. Denaturačné účinky týchto denaturantov boli študované metódou dynamického rozptylu svetla (DLS). Na opis zmeny vo veľkosti častíc počas denaturácie bol používaný Z-priemer, objemový stred a intenzitná distribúcia, ktoré boli stanovené touto metódou. Všetky testované chemické látky vyvolávali zmenu vo veľkosti enzýmoch. Táto zmena je predpokladaná ako známka denaturácie proteínov. So zvyšujúcou koncentráciou denaturantov sa zvýšil aj účinok denaturácie. Čím viac boli rozvinuté polypeptidové reťazce, tým viac rástla ich intenzita rozptylu. DLS je vďaka svojej citlivosti na odlišné veľkosti častíc vhodnou metódou na stanovenie degradačných zmien v proteíne.
|
|
|
Studium protektivního účinku 3-hydroxybutyrátu a jeho derivátů
Černá, Klára ; Smilek, Jiří (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je studium chemických chaperonů, jakožto ochranných látek enzymů před denaturačními procesy. V experimentální části práce byly zkoumány protektivní účinky pěti vybraných potenciálních protektivních látek – derivátů 3-hydroxybutyrátu – na dvou modelových enzymech: lipáze a lysozymu. Protektivní účinky potenciálních chemických chaperonů byly zkoumány metodou dynamického rozptylu světla (DLS), kterou byla stanovována distribuce velikosti vznikajících agregátů lipázy v závislosti na teplotě při tepelně indukované denaturaci. Dále byla použita diferenciální kompenzační kalorimetrie (DSC), kterou byla stanovena teplota denaturace lysozymu v přítomnosti nebo nepřítomnosti potenciálně protektivních látek. Posledním parametrem bylo stanovení vlivu potenciálně protektivních látek při různých koncentracích na katalytickou aktivitu lipázy a stanovení residuální aktivity lipázy po aplikaci dvou denaturačních faktorů – zvýšené teploty a mražení. Ze všech testovaných strukturních analogů 3-hydroxybutyrátu byl nejvyšší protektivní efekt (stabilizace molekuly enzymu) pozorován u jantaranu, který disponuje dvěma karboxylovými skupinami. Naopak 1,3-butandiol nevykázal prakticky žádnou protektivní účinnost, což dokazuje, že přítomnost karboxylové skupiny je pro protektivní účinek zcela zásadní. Nízká protektivní účinnost butyrátu dále naznačuje, že je nezbytné, aby efektivní protektant kromě karboxylové skupiny obsahoval i další funkční skupinu – ať už karboxylovou nebo hydroxylovou. Výraznější protektivní účinek byl pozorován u 3-hydroxybutyrátu, než-li u 2-hydroxybutyrátu. Je zajímavé, že efektivní protektanty zároveň při vyšších koncentracích výrazně inhibují enzymovou aktivitu modelového enzymu, což pravděpodobně souvisí se solvatací a konformací proteinu v přítomnosti protektantů a dostupností aktivního místa pro substrát.
|
|
|
Determination of titanium dioxide nanoparticles in personal care products
Košík, Juraj ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
The following master thesis deals with extraction of titanium dioxide nanoparticles (TiO2 NPs) from consumer care products, concretely sunscreens, and subsequent characterization of these particles. TiO2 nanoparticles are present in an increasing number of commercially available products. Therefore, there is an increasing need to evaluate the potential fate and indirect exposure of TiO2 NPs of different sizes and shapes and investigate their entire life cycle. Feasibility of using ultrafiltration and ultracentrifugation as an extraction method were investigated. Two extraction method for extracting TiO2 nanoparticles were developed and applied to sunscreen samples. Extracted particles can be used for ecotoxicological and mesocosmos experiments. Secondly, size of extracted particles was determined using dynamic light scattering (DLS) and transmission electron microscopy (TEM).
|
host ::
RSS.